Svět za lesklou obálkou 12.

Všechny osoby, události a reálie jsou smyšlené a podobnost se skutečností je čistě náhodná.

U třetího čísla, které v redakci plánovali, Markovi došlo, co je v pánském lesklém magazínu nejdůležitější. Holka na obálce. Pochopil to z toho, že výběru obálkové dívky věnovali absolutně nejvíc času. Obálkovou dívku si osobně hlídal a upravoval sám Majitel. Když už se mu konečně zalíbila některá z fotek, které kurýři složitě naváželi z různých agentur na diapozitivech, předal ji do výroby. Aby obsluha bubnového skeneru nevyšla za cviku, nechal je Majitel, seskenovat diák dvakrát až třikrát, protože poprvé vždycky viděl na obrázku zrno a podruhé nějak nehrála černá. V poslední fázi se posadil za retušéra (což byl kluk, který dokázal přimalovat větší prsa, zmenšit zadek a třeba vybarvit jiné oči na počkání) a vedl jeho ruku při dolaďování dokonalosti vybrané krásky. Když už se konečně blížili k výsledku, který majitel považoval za ucházející, nechal fotku ještě přitáhnout v půltónech, aby měla správné sexy barvy. Stejnou péči věnoval i všem textům, které se na obálce objevily. Dokázal dlouhé minuty opakovat jednotlivé slogany a brousil jejich jazykovou podobu do naprosté dokonalosti. Vysvětloval Markovi, že každý headline musí vzbuzovat zájem, skrývat vtip a vyvolávat otázku. Markovi to ze začátku přišlo trochu přitažené za vlasy, ale nakonec přijal Majitelovu víru v dokonalé slogany na obálce a piloval je ještě před konečnou přípravou. Měl radost, když Majitel pochvalně pokýval a změnil třeba jen jediné slovo. Marek v těch momentech začínal mít pocit, že konečně něčemu z toho, co má dělat, aspoň rozumí. Majitel jednou přišel do redakce, kde se všichni oddávali odpočinku při vlastních aktivitách, kromě Kulturního, který byl na projekci, a vyhlásil soutěž. Každý musí připravit deset sloganů na obálku, které budou vyjadřovat něco z toho, co muži opravdu chtějí. Petr se zeptal na co to bude, což neměl dělat, protože na diskuze zrovna neměl Majitel náladu. „Potom k těm sloganům budeme psát články, protože potřebujeme dokonalé obálky a obsah k nim teprve později vytvoříme,“ odsekl a šel do svojí kanceláře. Honza přestal psát básničku nějaké svojí lásce, kterou potkal před týdnem na volejbale, a Grafička zavola do chodby, jestli se to týká i jí. Něco se ozvalo, což mohlo být ano i ne, a tak raději položila mamince telefon a ořezala si tužku (ještě se taky přičísla, přepudrovala a došla si umýt ruce). O hodinu později byl seznam na světě. Obsahoval spoustu věcí, které muži opravdu chtějí. Kvalitní sex, víc holek najednou, spoustu peněz, super auto, dobrou pohodovou práci, být rockovou hvězdou, orální sex každý den a další podobné věci. Marek jako nedostudovaný psycholog pochopil, že tohle není nic víc, než jasná projektivní technika a každý do toho vlastně strčil svoje tajná přání. O to víc ho zarazilo, že napsal o kvalitním sexu a super autě, dodnes si o sobě myslel, že nejvíc ho zajímá studium, dobré knihy a klid na normální život. Došlo mu, že měl o sobě asi trochu přehnané mínění…