Markétko,
potkal jsem tě teprve včera a přesto mám pocit, že se známe dlouhá léta. Běhen jediné hodiny ses stala součástí mého života, se kterou jsem nepočítal. Chtěl bych tě objímat a líbat a zůstat s tebou, ale všechno je úplně jinak. Zítra musím odletět. Bojím se ti to povědět do očí, protože nesnáším loučení. Nenapíšu ti ani kdy a kam letím, protože nechci, abychom se vzájemně trápili. Já zítra odletím, ale pamatuj si, že s pro tebe jednou vrátím. Tak čekej. Kdyby to tak šlo a já mohl všechno změnit, vykašlal bych se na cesty a udělal si s tebou dítě. Bohužel jsem dostal jedinečnou nabídku, která se už nikdy nebude opakovat. Byl bych blázen, kdybych ji nevyužil, stejně, jako bych byl blázen, jestli tě teď opustím. Osud rozhodl za mne. Včera jsem podepsal závaznou smlouvu. Raději ti ani nebudu psát na jak dlouho, protože tě nechci trápit. Žij si svůj život a já až se vrátím si tě najdu.
bylo to krásné, dokonalé a něžné.
Radek Svoboda
Pokud chcete celou povídku jako ebook pro iPad napište na mail rene(zavináč)decastelo.cz. dostanete ji do druhého dne.