Cesta díl 7- něco z mého archivu, co jsem zatím nepublikoval

By | 19. 12. 2010

Školící středisko Petr vystupoval z autokaru jako poslední. Máma na něho čekala před vchodem do budovy. V očích jí hrály dva plamínky, Byla ráda, že se někam dostala. Vzala ho v podpaží a táhla za ostaními dlouhou chodbou. Vešli do dveří na kterých bylo napsáno „školící středisko“. Táta jim držel místo v zadní řadě. Usadili se na místa.

Mám problém Čím déle u téhle knihy sedím, tím větší mám pocit, že ji nemohu napsat. Problém je v tom, že se tímto nápadem dlouho zabývám jako předlohou k filmu. Všechny dějové úseky teď vidím jako obrázky. A popisování obrázků mi dělalo vždycky problémy, už v mateřské školce. Vzpomínám si, že jsem jednou dostal do ruky obrázek z titulní stránky časopisu Mateřídouška. Byla na něm dvě prasátka v domečku. Postavili mne před celou třídu a já měl o obrázku vyprávět. Jediné, co jsem dokázal, bylo vyjmenování předmětů, které jsem poznal. Pak jsem se rozbrečel. Už jsem se chtěl vzdát, ale napadla mne dobrá věc. Zavolám Jitce. Ona v tom školícím středisku byla, takže bude líp vědět, jak to tam může vypadat. Vytáčím telefonní číslo. Na první zazvonění ho Jitka na druhé straně zvedá. Asi čekala telefon. „Haló, tady Jitka.“ „Ahoj to jsem Já, mám na tebe prosbu.“ „Už jsem čekala, kdy se ozveš. Věděla jsem, že dobrá kniha nemůže vzniknout bez přispění ženy.“ „Proč si myslíš?“ „Jsi autor, musíš to vědět.“ „Aha“ „Co jsi potřeboval?“ „Potřeboval bych poradit. Nevím si rady se scénou ve školícím středisku.“ „Fajn, piš si, já ti diktuji“

Školící středisko (Diktuje Jitka, já upravuji) První, co tě zaujme, když vejdeš do školícího střediska je barevné ladění místnosti. Jasně červené sedačky se příliš nehodí k modrým tapetám. Závěsy jsou z nekvalitního plátna v přírodní barvě. (Tady úmyslně vynechávám půlhodinové líčení toho, jak by měla místnost vypadat, kdyby ji Jitka měla upravit podle svých představ) Petr usedl do židle mezi Matku a Otce. Byl nakonec snad i trochu rád, že se sem dostal. Dost dlouho seděli a nic se nedělo. Petr se rozhlížel po lidech okolo sebe. Před ním seděl starší manželský pár. Paní byla příšerně nervózní. Manžel ji musel uklidňovat. Říkal jí Libuško a držel ji za ruku. Ona mu říkala Ondro a neustále se na něco vyptávala. Pořád se bála. Naproti přes uličku seděla nádherná blondýna. Vysoká, dlouhé štíhlé nohy, vlasy do půl zad, pronikavý pohled, smyslné rty. Byla to ideální kráska. Petr se pokoušel na ni zapůsobit. Snažil se zachytit její pohled, všimla si, že jí pozoruje, podívala se na Petra. Pak se otočila ke svému sousedovi, kluk s vlasy do culíku, políbila ho na tvář. Petr pochopil, že nemá šanci. Už se na něj nepodívala. „Dobrý den“ ozvalo se najednou od pultíku. Všichni ztichli. Nikdo si nevšiml, že by někdo přicházel. „Jsem váš instruktor pro zájezd číslo tři, tři a tři šestky, na soud s Ježíšem.“

Instruktorův projev „Vážení cestující, následujících pár minut jste nuceni projít školením, jehož cílem je přesně, do všech detailů, vás seznámit s chováním, které od vás budeme vyžadovt v průběhu zájezdu. Cesta, které se zůčastňujete je poměrně náročnou zkušeností, proto vás prosím o naprosté soustředění. Jediná chyba by mohla mít nedozírné následky. Cestujete časem do minulosti. Každý zásah v té době může znamenat obrovské změny v dnešní době. Proto musíte doslova dodržovat naše pokyny. Jsou vyhotoveny dle dobových pramenů a na základě dlouhé zkušenosti s cestováním do minulosti. Hlavním zdrojem informací je kniha, kterou vypracovalo několik přímých účastníků té události, jemnuje se bible. Možná, že už o ní někdo z vás slyšel. Takže za prvé. Dostanete dobové úbory z naší půjčovny kostýmů. Přistanete asi dva kilometry od Jeruzalému. Na cestu do města se počítá jedna hodina. Pak budete mít ještě půl hodiny na prohlídku než na náměstí začne soud. Chování na tržišti s vámi nacvičí náš odborný asistent. Na náměstí bude veliký dav lidí. Budete se proto všichni držet pohromadě. Nikdo z vás na sebe nesmí příliž upozorňovat, neměli byste na sebe pokřikovat a ani se moc nahlas bavit. Nejlépe uděláte, když budete sledovat lidi okolo sebe a budete se chovat jako oni. Na kradbu vystoupí Pilát. Celý dav musí padnout na kolena a teprve na jeho pokyn můžete znovu vstát. Chvilku bude mluvit a pak se zeptá, jestli má propustit Ježíše, nebo Barabáše. Bible praví, a toho se mi musíme držet, že dav začne volat Barabáše, proto i vy křičíte "Barabáše“. Nikdo z Vás raději s ničím nezačínejte, nevyvíjejte žádnou aktivitu, chovejte se jako dav. Počkejte až ostatní začnou křičet a přidejte se k nim." Instruktor přerušil smršť svých slov a napil se zářivě modré limonády ze sklínky před sebou. Usmál se a jeho zuby byly zelené. Petr ho sledoval od chvíle, kdy vešel do místnosti, nebo, když se objevil v místnosti. Zdálo se mu, že ten muž je myšlenkami někde jinde a jeho řeč je naučená, jako gramofonová deska se přehrává. Instruktor mluvil potom ještě alespoň půl hodiny, ale já ji nemohu celou přepsat, protože si ji celou nepamatuji a zapomněl jsem zapnout diktafon.
Be Sociable, Share!
  • <a onClick=„javas­cript:var ipinsite=‚Good%20Vi­bes.%20Vuible­.com‘,ipinsite­url=‚http://vu­ible.com/‘;(fun­ction(){if(win­dow.ipinit!==un­defined){ipinit();}el­se{document.bo­dy.appendChil­d(document.cre­ateElement(‚scrip­t‘)).src=‚http:/­/vuible.com/wp-content/themes/i­pinpro/js/ipi­nit.js‘;}})();“ style=„cursor:po­inter“ rel=„nofollow“ title=„Vuible.com | Share positive messages (images and videos only)“>
  • <a class=„option1_32“ style=„cursor:po­inter;backgrou­nd-position:-128px 0px“ rel=„nofollow“ title=„Add to favorites – doesn't work in Chrome“ onClick=„javas­cript:AddToFa­vorites();“>
  • <a style=„cursor:po­inter“ rel=„nofollow“ onMouseOut=„fi­xOnMouseOut(do­cument.getEle­mentById(‚soci­able-post-294‘), event, ‚post-294‘)“ onMouseOver=„mo­re(this,‚post-294‘)“>
  • <g:plusone annotation=„bubble“ href=„http://­www.decastelo­.cz/cesta-neco-z-meho-archivu-co-jsem-zatim-nepublikoval/cesta-dil-7-neco-z-meho-archivu-co-jsem-zatim-nepublikoval“ size=„medium“></g:plu­sone>
  • <a title=‚Vuible.com | Share positive messages (images and videos only)‘>

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *