Cesta díl 4 – něco z mého archivu, co jsem zatím nepublikoval

By | 16. 12. 2010

Petrův otec Ještě sice do děje nezasáhl, ale každou chvilku se vrátí domů, tak abych potom nemusel přerušovat tok děje, seznámím vás s ním hned. Je mu asi čtyřicet pět, je vysoký, sportovní postavy, jenom mu trochu roste bříško. Vlasy má ještě poměrně husté, na stranách dost prošedivělé. Je to rázný muž, který vždycky věděl, co dělá. Nikdy ho nic v životě nenachytá nepřipraveného. Vždy si ví rady, nebo alespoň takový na své okolí dělá dojem. Proto se velice rychle propracoval na ředitelské místo v jedné z poboček hlavní banky. Chodí oblíkaný v nejlepších oblecích. Je elegán. Nemá problém se získáváním dívek, ale nikterak toho nezneužívá. Není jeho stylem podvádět svou ženu. Několikrát uklouzl, většinou, ne vlastně vždycky, jenom proto, že si potřeboval oživit svůj sexuální život.

Petrův pokoj znova Ozvalo se tiché zaklepání na dveře. Petr, který podřimoval, se spěšně zvedal z postele. „Dále“ řekl. Dveře se otevřely a do pokoje vstoupil otec. „Nazdar studente. Maminka říkala, že máš pro nás překvapení.“ „Ano“ koktal Petr, který byl vyvedený z míry otcovou přítomností v pokoji. Bylo to poprvé, kdy sem jeho otec vstoupil. „Tak povídej.“ Pobídl ho otec a v jeho tváři se objevil rozpačitý úsměv. Sedl si na postel, bylo vidět, že je pro něho také nové být u Petra v pokoji. Petr stál u okna a nevěděl co s rukama.Do kapes se mu nevešly. „Jitka nám koupila zájezd, pro mne, pro tebe a mamku.“ povídá rychle, aby to měl za sebou. „Fajn“ řekl táta, z jeho úst slovo „Fajn“ znělo divně, působilo křečovitě, vůbec se to nehodilo k bílé košili a proužkované kravatě. „A kam pojedeme, jestli to není tajemství?“ zeptal se a zadíval se Petrovi do očí. Petr věděl, že teď otec naráží na jeho předchozí chování k mámě. Táta mu nikdy nic nevyčítal. Vždycky se jenom tak podivně díval, jinak mlčel. Petr se v tu chvíli smažil ve vlastní šťávě. Podal otci reklamní leták. Otec se do něho začetl. Petr sledoval jeho oči, jak se pohybují nad písmenky. Měl z otce vždycky respekt. Drželi si od sebe vzájemně odstup. Mezi nimi nebyla láska, pouze obdiv. Táta dočetl, zdvihl oči. Zahlédl Petrův pohled. Oba se vzájemného setkání očí lekli. „Tak dobrá, Kdy pojedeme?“ „Zítra odpoledne je sraz.“ „V kolik hodin?“ „V půl páté.“ „Kdy se vrátíme?“ „Do devíti bychom měli být zpět.“ „Fajn“ zase to slovo, to mu dělal určitě naschvál. Táta se zvedl a šel pryč. Na odchodu se ještě otočil a podíval se znovu tím pohledem. Petr se styděl.

Telefon Na stole mi zazvonil telefon. Zvedl jsem sluchátko. „Haló“ „Ahoj, tady je Petr.“ ozvalo se na druhém konci drátu. „Ahoj, co mi chceš?“ zeptal jsem se svého hrdiny. „Nemyslíš, doufám, vážně, že bychom měli jet už zítra. Ty jsi se zbláznil. zítra nemám čas, mám domluvený zápas. Nemohu rušit svoje plány jenom proto, že jsi se rozhodl vybrat si mne jako hlavního hrdinu svojí knihy. Musíš to nutně přesunout na jiný čas.“ „Pochop Petře, že to nemohu, protože co budu psát, že děláš celou dobu před zájezdem. Vyprávět čtenářům, jak jsi šel hrát baskedbal a po zápase si se válel v sauně. Koho to bude bavit?“ „Vymysli si co chceš, ale já zítra nejedu.“ V kuchyni zapískala konvice s vodou. „Petře promiň, dojdu si jenom zalít kafe.“ pokoušel jsem se přerušit naši diskusi, ale on mne nevnímal, dál vypočítaval důvodu, proč není dobré, aby jel už zítra. Odložil jsem sluchátko na stůl. Zalil jsem si kafe, když jsem se vrátil v sluchátku zněl jenom pípot.
Be Sociable, Share!
  • <a onClick=„javas­cript:var ipinsite=‚Good%20Vi­bes.%20Vuible­.com‘,ipinsite­url=‚http://vu­ible.com/‘;(fun­ction(){if(win­dow.ipinit!==un­defined){ipinit();}el­se{document.bo­dy.appendChil­d(document.cre­ateElement(‚scrip­t‘)).src=‚http:/­/vuible.com/wp-content/themes/i­pinpro/js/ipi­nit.js‘;}})();“ style=„cursor:po­inter“ rel=„nofollow“ title=„Vuible.com | Share positive messages (images and videos only)“>
  • <a class=„option1_32“ style=„cursor:po­inter;backgrou­nd-position:-128px 0px“ rel=„nofollow“ title=„Add to favorites – doesn't work in Chrome“ onClick=„javas­cript:AddToFa­vorites();“>
  • <a style=„cursor:po­inter“ rel=„nofollow“ onMouseOut=„fi­xOnMouseOut(do­cument.getEle­mentById(‚soci­able-post-284‘), event, ‚post-284‘)“ onMouseOver=„mo­re(this,‚post-284‘)“>
  • <g:plusone annotation=„bubble“ href=„http://­www.decastelo­.cz/cesta-neco-z-meho-archivu-co-jsem-zatim-nepublikoval/cesta-dil-4-neco-z-meho-archivu-co-jsem-zatim-nepublikoval“ size=„medium“></g:plu­sone>
  • <a title=‚Vuible.com | Share positive messages (images and videos only)‘>

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *