Cesta díl 11 – něco z mého archivu, co jsem zatím nepublikoval

By | 23. 12. 2010

Konečně Dav zašuměl. Petr zvedl oči nahoru k ochozu. Za zdí se vynořila postava muže. Pokynul davu a hukot se zastavil. Bylo napjaté ticho. Každý na náměstí, jako jeden člověk se díval upřeně na toho muže. Byl oblečen do barevného roucha, jaho hlavu a ruce zdobily šperky. Chystal se k rpojevu. „To je Pilát Pondský..“ běželo davem z ucha do ucha. K Petrovi ta zpráva dorazila ze dvou stran, neposílal ji dál, protože už nebylo komu, jenom pokýval hlavou. Pilát vystoupil na vrcholek hradeb, tak, aby bal vidět celý. Pozdravil pokynutím ruky shromážděný dav. Trubači zatroubili na dlouhé trouby. Z věže se ozval gong. Pak promluvil. „Lidé, při příležitosti Vašich slavností každoročně uděluji milost jednomu z provinilců. Vy musíte rozhodnout o milosti a trestu. I dnes vám nabízím milost pro jednoho z vašich… Vyberte, kdo to bude. Barabáš, zloděj a lump, který na cestách loupil a zabíjel, nebo Ježíš, ten, který za krále židů se vydával. Oba se prohřešili proti zákonům Říma. Jednomu z nich dnes mohu udělit milost. Bude to Ježíš, nebo Barabáš?… "Zmlkl a se zdviženou pravicí čekal na odpověď davu. Petr věděl ze školení, že má křičet "Barabáš“, že pro zloděje musí žádat milost, ale zároveň věděl, že má počkat, až začnou oni. Má se jen přidat. Tak ho to dvě hodiny učili na školení. Tak stál a čekal. Čekal, až někdo začne, aby se mohl přidat. I ostatní okolo čekali. čekali a stáli. Trvalo to už dvě minuty a nikdo se neozýval. Petr začal být nervózní. Celý dav začal být nervózní. Jeden se koukal na druhého, nidko nevěděl,co se děje. Petr se podíval na Piláta. I on tam stál překvapený z ticha, které zavládlo nad náměstím. Před Petrem pár kroků se ozvalo zakašlání. Libuška nervózně koukala okolo sebe. Na čele jí vyskákaly kapičky potu. Brada se jí třásla. „Barabáše“, vykřikla. Její hlas byl tichý, přiškrcený a sípala, ale pro všechny okolo byl osvobozením. Jeden po druhém se lidi přidávali a radostně křičeli, „Barabáše“. I Petr křičel, všechno probíhalo, jak mělo.

Můj vstup (poprvé do příběhu) Stop. Petr přece nemá křičet. Jemu má být něco nápadné. Nemůže si dělat, co chce. Tak zpět. Od Libušky znovu Před Petrem pár kroků se ozvalo zakašlání. Libuška nervózně koukala okolo sebe. Načele jí vyskákaly kapičky potu. Brada se jí třásla. „Barabáše“, vykřikla. Její hlas byl tichý, přiškrcený a sípala, ale pro všechny okolo byl osvobozením. Jeden po druhém se lidi přidávali a radostně křičeli, „Barabáše“. Jediný kdo nekřičel byl Petr. „Co se stalo“ ptal se ho jeho vnitřní hlas. „Jak to, že začala první křičet ta stará paní?“ Pochybuje, přemýšlí, je zmatený. Tlačí se davem kupředu, dere se mezi lidmi, je uprostřed radujícího se davu. Každému, komu může zkontroluje rubovou stranu oděvu. Všichni tam mají stejnou značku půjčovny oděvů jako Petr. Nenašel na celém náměstí jediného člověka, který by ji neměl. „Co to má znamenat?“ křičí. Hledá někoho, kdo by nebyl turistou. Projde celým shromážděním. Lidé se už pomalu rozcházejí, když projde na druhý konec náměstí. Neví, co se dělo na hradbách. Neví, co se stalo dál. Náměstí se vyprazdňuje, on dál stojí v písku a přemýšlí. Všichni turisté se dravě vrhají za další atrakcí, kterou mají zaplacenou. Petrovi nejde z hlavy otázka, kde jsou všichni místní. Za jedním oknem vedoucím na náměstí se objevila zarostlá tvář. Smutné oči se zadívali na Petra. Viděl v nich bolest a pokoru, zradu a smutek. „Ta tvář, odkud ji znám?“ běželo Petrovi hlavou. „Kdo to byl?“ ptal se sám sebe a vzpomínal, prohlížel všechny obrázka, které měl v paměti uchované až mu najednou blesklo. Tvář už dávno znovu zmizela, ale Petr to věděl, byl to Ježíš. Zná ho z obrázků a soch. Petr padl na kolena, nikdy předtím se nemodlil, nevěřil asi v boha, ale teď klečel v písku, ruce měl sepnuté a cítil strach. Hlomozem se otevřely vrata vlevo od Petra. Lekl se. Vstal. Z vrat vyšli vojáci. Vlekli za sebou chlapa v okovech, vedli ho k ukřižování. Petr rychle couval z náměstí, věděl, že se nesmí s vojáky dostat do kontaktu. Vyběhl do ulice kterou sem přišli. Zastavil u prvního domu, opřel se zády o zeď. Pokoušel se si v hlavě srovnat události posledních minut. Za oknem u jeho hlavy se ozval pláč. Nakoukl dovnitř. V místnosti na kamenné podlaze klečela veliká rodina, modlili se a po tvářích jim kanuly slzy. „Co se děje?“ křičel v Petrově hlavě neznámý hlas. Starý muž v rohu místnosti zvedl hlavu a zadíval se na Petra. Petr se lekl. Rychla vystrčil hlavu ven, nadechl se a běžel ulicí ven z města. Najednou se zasttavil. Došel k nejbližšímu domu a oknem nakoukl dovnitř. Naskytl se mus tejný pohled jako předtím, všichni se modlili a plakali. Vedle uviděl stejnou scénu a vedle taky, všude, kam nahlédl, byli všichni doma a modlili se. Chytil se za hlavu a utíkal pryč.

Přerušení Chápu, že teď není vhodná chvíle na přerušení příběhu, že jsme se dostali na jeden z vrcholů, ale nemohu si pomoci, musím jít na záchod. Sedím u stroje poměrně dlouho a vypil jsem celou konvici čaje. Tak se nezlobte, musím si na chvilku odběhnout. 
Be Sociable, Share!
  • <a onClick=„javas­cript:var ipinsite=‚Good%20Vi­bes.%20Vuible­.com‘,ipinsite­url=‚http://vu­ible.com/‘;(fun­ction(){if(win­dow.ipinit!==un­defined){ipinit();}el­se{document.bo­dy.appendChil­d(document.cre­ateElement(‚scrip­t‘)).src=‚http:/­/vuible.com/wp-content/themes/i­pinpro/js/ipi­nit.js‘;}})();“ style=„cursor:po­inter“ rel=„nofollow“ title=„Vuible.com | Share positive messages (images and videos only)“>
  • <a class=„option1_32“ style=„cursor:po­inter;backgrou­nd-position:-128px 0px“ rel=„nofollow“ title=„Add to favorites – doesn't work in Chrome“ onClick=„javas­cript:AddToFa­vorites();“>
  • <a style=„cursor:po­inter“ rel=„nofollow“ onMouseOut=„fi­xOnMouseOut(do­cument.getEle­mentById(‚soci­able-post-298‘), event, ‚post-298‘)“ onMouseOver=„mo­re(this,‚post-298‘)“>
  • <g:plusone annotation=„bubble“ href=„http://­www.decastelo­.cz/cesta-neco-z-meho-archivu-co-jsem-zatim-nepublikoval/cesta-dil-11-%e2%80%93-neco-z-meho-archivu-co-jsem-zatim-nepublikoval“ size=„medium“></g:plu­sone>
  • <a title=‚Vuible.com | Share positive messages (images and videos only)‘>

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *